z historie knihovny

Před 80. léty, dne 8. května 1923 byla ve Frýdlantu nad Ostravicí založena obecní knihovna.

Vzniku knihovny předcházely různé spolky. Bylo jich v obci více než  dvacet a dělily se na kulturní, dobročinné, odborné a sportovní. Všechny spolky měly i své knihovny. Například tělovýchovný spolek SOKOL, který byl založen v roce 1898, zakládá jej dr.Alois Polívka a stává se jeho prvním starostou. Ze Sokolské knihovny různými dary vznikají zárodky knihoven v našem regionu (na Lubně, Nové Vsi,Bašce,Nové Dědině). V roce 1908 měla knihovna 900 knih, 94 čtenářů a 1595 výpůjček.

Vznik samostatné Československé republiky v roce 1918 byl podnětem pro novou etapu vývoje knihoven. První československý knihovnický zákon z roku 1919 nařídil vybudovat veřejné knihovny ve všech obcích. Tento zákon byl podnětem k tomu, že všechny spolky předávaly své spolkové knihovny obci. A tak podle obecní kroniky vzniká obecní knihovna.

Měla tehdy 1040 svazků a půjčovalo se jen v neděli od 9 do 11,30 hodin. Knihovna byla umístěna v Bosně,později v cukrárně pana Hladného (tyto domy již dávno neexistují).

Po 2.světové válce se stal knihovníkem učitel Karel Satinský  a knihovna měla již 3 tisíce svazků knih. Obec dávala každoročně určitý obnos k zakoupení nových knih. Knihy se půjčovaly dvakrát týdně a knihovna měla i čítárnu.
Knihovna se stále stěhovala, stále se hledalo vhodné místo, kde by se mohla umístit. Nikdy nebylo dostatek peněz , aby byla umístěna  tak, jak by to nejlépe vyhovovalo.

Kulturní činnost byla řízena osvětovou radou, v jejímž čele stál František Bosák. Později byla tato rada přeměněna na osvětovou besedu a řídili ji učitelé Drahoslav Kyselovský, Antonín Kusák a Jaroslav Petr. Ve vedení knihovny se vystřídali Emil Pajurek, Karel Satinský, Hermína Satinská, Marie Saladygová a Františka Tomková – až do roku 1974.

Od roku 1966 byla knihovna umístěna v budově národního výboru na Náměstí a o rok později měla ještě k užívání tři místnosti na faře, kde se knihy evidovaly a skladovaly. V té době byla knihovna řízena okresem a byla pobočkou Okresní knihovny ve Frýdku-Místku a jím byla také financována. Začínaly se budovat střediskové knihovny. Šlo o vytvoření ucelené a vícestupňové sítě knihovnických služeb. Pod vedením paní Františky Tomkové se začaly zpracovávat knihovní fondy a metodicky řídit pobočky v Bílé, Bílé-Baranní, Čeladné, Lubně, Malenovicích, Metylovicích, Ostravici, Pržně, Pstruží, Starých Hamrech a na Gruni. V pozdějších létech byla k frýdlantské knihovně přičleněna i knihovna z Janovic, Kunčic pod Ondřejníkem a jako poslední Lhotka. Velmi brzy však zanikly knihovny na Gruni a v Bílé-Baranní. Zřízením střediskové knihovny došlo ke zkvalitnění evidence knihovních fondů a jeho zpracování, zlepšila se metodická pomoc místním lidovým knihovnám. Obce zajišťovaly umístění knihoven, přispívaly na provoz a knihy platil Okresní národní výbor ve Frýdku-Místku.

V roce 1971 se knihovna stěhovala z budovy národního výboru do staré budovy „na rohu“ (dříve cukrárna, později holič). Dnes je tato budova zbouraná a na jejím místě je postavena nová lékárna. Odtamtud se v září 1989 stěhovala do kulturního domu, kde je v současné době pivnice Bombér. V květnu 1993 došlo k dalšímu stěhování knihovny, a to do vstupní části  foyer téhož kulturního domu (ale z opačné strany). V březnu 1999 se z rozhodnutí městského úřadu knihovna znovu stěhuje do nově přistavené části kulturního domu v 1. poschodí, kde byla dříve lékárna. Přesto, že nám citelně chybí skladové prostory, je toto současné umístění knihovny zatím nejvhodnější, jaké kdy knihovna měla, zejména po stránce estetické.

V létech 1978 – 1992 byl zaveden centralizovaný systém řízení veřejných knihoven okrese Frýdek-Místek. Okresní knihovna sdružovala  prostředky k zabezpečení provozu knihoven a starala se o jednotnou úpravu katalogů pomocí krajské katalogizace, která byla ve Státní vědecké knihovně v Ostravě a zabezpečovala evidenci a dodávky nových knih.

V roce 1992 došlo ke zrušení Okresní knihovny ve Frýdku-Místku (stala se městskou knihovnou). Městská knihovna ve Frýdlantu nad Ostravicí od ledna 1993 má nového zřizovatele, kterým je město Frýdlant n.O. a stává se jeho příspěvkovou organizací.
Zahajuje nové formy spolupráce s místními knihovnami, buduje nové vztahy se zřizovatelem, s obecními úřady v obcích, kde působí místní knihovny.

V současné době zajišťuje knihovna služby pro sedm knihoven : Frýdlant n.O. Bílá, Janovice, Ostravice, Pstruží, Staré Hamry, Čeladná (RF).

Od ledna 2002 je v platnosti nový knihovnický zákon, z něhož mimo jiné vyplývá pověřeným knihovnám povinnost zajišťovat regionální funkce určeným knihovnám.  Naše knihovna byla pověřena Moravskoslezskou vědeckou knihovnou v Ostravě  výkonem regionálních funkcí(více viz  regionální služby).     

V současné době je Městská knihovna veřejnou knihovnou a příspěvkovou organizací města.
Knihovní fond obsahuje 38 tisíc knihovních jednotek. Za rok se přibližně zaregistruje  1.130 čtenářů, kteří si vypůjčili v roce 2005  celkem 155 tisíc knih a časopisů.

Knihovna se svou činností zapojuje  do celorepublikových akcí ( březen-měsíc internetu, Týden knihoven).  Touto cestou chce podporovat pozitivní vnímání knihovny.

K 80.výročí založení knihovny sestavila a sepsala ředitelka Městské knihovny ve Frýdlantu n.O.paní  Věra Kožuchová  brožurku s  názvem „Městská knihovna ve Frýdlantu nad Ostravicí vzpomíná 80.výročí založení“, ve které je podrobně popsána jak historie knihovny, tak její současnost.

Ke konci roku 2014 se knihovna stěhuje z ul. Kadlčákova 1466 do prostor bývalé restaurace Rabaka a pivnice Bomber. 

Od 1.ledna 2015 končí knihovna jako samostatná příspěvková organizace a stává se součástí Kulturního centra, jehož rekonstrukce byla v roce 2014 dokončena.